Recenze
Ze studenta učitelem
Jana Kašpárková
PODLAHOVÁ, L. Ze studenta učitelem. Olomouc: UP, 2002. 145 s. ISBN 80-244-0444-3.
Tato publikace pomáhá studentům učitelství i začínajícím učitelům najít spojitost mezi pedagogickou teorií a praxí. Autorka vychází ze současné pedagogické literatury, zákonných školských podkladů i ze zkušeností učitelů základních a středních škol. Studijní text je určen těm studentům, kteří věří, že pedagogická praxe je důležitou součástí učitelské přípravy. Studenti by měli po prostudování textu t
eoreticky vědět, jak si mají počínat na pedagogické praxi i v následném učitelském povolání.
Skriptum je rozděleno do tří velkých kapitol. První a druhá kapitola je určena hlavně praktikujícím studentům učitelství, třetí kapitola studentům a těm začínajícím učitelům, kteří si – podle autorky – nemyslí, že se na vysoké škole naučili úplně všechno. Nechybí seznam literatury a přílohy s praktickými ukázkami a příklady.
První kapitola “Co by měl student vědět před praxí” pojednává o významu pedagogické praxe pro studenta učitelství, zabývá se všeobecnými pokyny a informacemi
a také tím, jak by měl student svou praxi chápat. Rozhodujícím a hlavním momentem
ve studentově přístupu k vlastní pedagogické praxi by měla být cílevědomá reflexe školní skutečnosti a
sebereflexe vlastních prvních didaktických a pedagogických pokusů. Dále
se autorka v obecné rovině zabývá cíly pedagogické praxe a úkoly studenta, vysvětluje organizaci a rozsah pedagogické praxe a uvádí relevantní argumenty při umisťování studentů na tuto praxi. I když smysl pedagogické praxe nespočívá v byrokracii, přesto musí být praktikant vybaven alespoň nezbytnými formuláři. Jsou to rozvrh hodin, výkaz pedagogické praxe a hodnocení pedagogické praxe.
Další kapitola “Co by měl student získat na praxi” uvádí, které praktické profesní dovednosti je třeba získat na pedagogické praxi. Mezi základní profesionální dovednosti učitele patří: plánování a příprava výuky, realizace a analýza výuky, pozorování vyučovací hodiny, stanovování výukových cílů, didak
tická klasifikace učiva, řízení vyučovacího procesu, taxace učebních úloh, volba vhodných metod, práce s pedagogickou dokumentací, komunikativní a sociální dovednosti, diagnostická činnost, organizační dovednosti, řídící
a koordinační techniky, využívání mimoškolních kognitivních a emotivních vlivů, schopnost empatie, práce s učebnicí, prameny a literaturou. Následující část studijního textu se věnuje schopnosti pozorovat vyučovací hodinu (hospitaci). Jevy, na které se zaměřujeme
při pozorování, jsou: činnosti učitele, činnosti žáků, učivo, podmínky a okolnosti vyučování. U učitele je třeba si všímat, zaznamenávat a analyzovat například tyto činnosti: práce
s výchovně-vzdělávacími cíli, časový plán hodiny (promyšlenost stavby vyučovací hodiny), vztah učitele k žákům i ke třídě jako celku, didaktické zpracování učiva, volba a užití vyučovacích metod, schopnost pedagogické exprese, vytváření příznivé pedagogické atmosféry. Další kapitola se věnuje přípravě učitele na vyučování (po obsahové i formální stránce), ve které je pedagogická praxe chápána jako součást přípravy (zejména pozorování vyučovací hodiny). V rámci praxe student získává množství informací, učí se nové věci, je efektivní, aby se praktikant ptal na příčiny, důvody a souvislosti jevů, přemýšlel
o pozorovaném a hledal možné varianty. Pro inspiraci autorka uvádí úkoly a zadání
pro reflexi a sebereflexi. V textu není opomenuta ani role a z ní vyplývající povinnosti cvičného učitele, který je jakýmsi patronem nebo rádcem studenta a může mu poskytnout reálný pohled na budoucí profesi.
Třetí kapitola “Učednická léta” hovoří o dokumentaci školy, pracovním řádu, zákonech a vyhláškách, kterými je řízen provoz ve škole a kterými je zajišťována bezpečnost žáků. Součástí této části skripta jsou také funkce a povinnosti třídního učitele a výchovného poradce. V neposlední řadě se autorka zabývá hodnocením a klasifikací – uvádí metodický přístup k hodnocení a klasifikaci (předpisy), alternativní formy hodnocení prospěchu
a chování (předpisy) a výslednou klas
ifikaci ve vyučovacích předmětech i chování. Kapitolku uzavírá autorita učitele a kázeň (nekázeň) ve vyučování, která se snaží začínajícího učitele alespoň částečně připravit na obtížné situace ve škole. Závěrem je uvedena hlavní zásada českého učitele J.N.J. Filcíka (1785-1837): připravte se psychicky na to, že stát se může cokoliv, a věřte tomu, že “až to nastane”, dokážete reagovat správně a s nadhledem. A možná se vám toho tak moc nestane, dodržíte-li již po staletí známou a základní učitelskou zásadu: “Vyučuj zajímavě!”
Přílohy zahrnují praktické ukázky a zajímavé případy ze školní praxe. Patří mezi ně následující příklady:
- závislost reakcí žáků na přístupu učitele (při získávání žáků; při vytváření přátelského ovzduší ve třídě; při vzbuzování sebevědomí, pocitu sebedůvěry žáků; při získávání trvalého vlivu na žáky; při podněcování tvořivosti a iniciativy žáků; při rozvíjení samostatnosti žáků);
- protokol pozorování zaměřeného na průběh a fáze vyučovacího procesu;
- protokol pozorování zaměřeného na hlavní proměnné ve vyučovacím procesu;
- hodnocení studenta na pedagogické praxi (stručná verze);
- hodnotící list studenta na pedagogické praxi (podrobnější verze);
- třídní kniha pro 2. stupeň základní školy;
- třídní výkaz pro 2. stupeň základní školy;
katalogový list žáka 2. stupně základní školy;
vysvědčení;
zpráva třídního učitele pro pedagogickou radu;
žákovská knížka pro základní školu;
hodnotící kritéria pro klasifikaci výchovně-vzdělávacích výsledků;
slovní hodnocení žáka – aspekty;
příklady slovního hodnocení žáků základní školy 1. stupně;
případové ministudie a příhody.
Předložený studijní text pro studenty učitelství usnadňuje vstup do učitelského života, vysvětluje množství zákonů, nařízení a předpisů, upozorňuje na povinnosti učitele a uvádí pedagogické a didaktické kompetence učitelské profese. Velice aktuální a praktické mohou být pro studenty přílohy a třetí kapitola, která objasňuje oblasti dokumentace školy, právní normy i hodnocení a klasifikaci žáků.
Tento studijní materiál velice podrobně mapuje problematiku pedagogické praxe, upozorňuje na možná úskalí spojená s učitelskou profesí, a proto ji pokládám za velice zdařilou.
Mgr. Jana Kašpárková
Pedagogická fakulta Univerzity Palackého Olomouc
Katedra pedagogiky s celoškolskou působností
Doktorský studijní program – obor pedagogika
E-mail: kasparkova.jana@post.cz