HORÁKOVÁ, M. Základy hudebních nástrojů, hudebních forem a dějiny hudby. Olomouc: UP, 2002. 50 s. ISBN 80-244-0387-0.

V loňském roce se na pultech objevilo skriptum s názvem Základy hudebních nástrojů, hudebních forem a dějiny hudby. Mgr. Marie Horáková, Ph.D. vyšla ze své praxe a předložila svým studentkám a studentům stručný výtah poznatků ze třech důležitých oborů hudebně vědné a hudebně výchovné oblasti. Vydávání studijních textů pro přesně definované studijní skupiny se ukazuje být vhodným, protože pak mohou tato skripta přesně vystihnout potřeby adresáta a jsou mu “ušita na míru”. V tomto případě se jedná o nauku o hudebních nástrojích, hudební formy a dějiny hudby určené posluchačům učitelství 1. stupně ZŠ.

Hudební výchova zaujímá v koncepci studia učitelství 1.stupně důležitou pozici. Tvoří jednu ze složek estetické výchovy, která je dnes tolik potřebná a zároveň přispívá ke kultivaci každé lidské bytosti.

Uchazeči učitelství musí během svého studia nahlédnout a osvojit si poznatky ze všech důležitých hudebně-vědných a hudebně-výchovných disciplin. Jelikož nauka o hudebních nástrojích, nauka o hudebních formách a dějiny hudby mezi neopominutelné discipliny bezesporu patří, je nasnadě, že autorka věnovala pozornost právě jim.

První část je věnována již zmiňované nauce o hudebních nástrojích.. Autorka zde popsala všechny v současné době běžně používané nástroje. Ke každému nástroji je uvedena jeho stavba, tónový rozsah, notace a charakteristická barva zvuku. U většiny názvů nástrojů najdeme též italský ekvivalent.

Druhou, obsahově stručnou kapitolu o instrumentálních souborech lze chápat jako připomenutí všech důležitých typů hudebních uskupení. Je zde uvedeno obsazení různých typů komorních souborů, orchestrů a kapitolu uzavírá popis Orffova instrumentáře. Vzhledem k úzkému vztahu k předešlé kapitole je zařazení instrumentálních souborů na místě. Je ovšem otázkou, zda by nebylo vhodnější tento úsek textu ještě těsněji spojit s kapitolou o hudebních nástrojích.

Třetí kapitolu pojala autorka jako popis všech základních formových typů a druhů hudebních skladeb. Čtenářovu představu daného hudebního útvaru vhodně doplní zde uvedené příklady lidových písní a skladeb.

Za stěžejní a zároveň také nejobsáhlejší lze považovat kapitoly čtvrtou a pátou, které jsou věnované dějinám hudby. Nejprve je zařazen přehled dějin evropské a posléze české hudby. Ve stručnosti zde autorka charakterizovala jednotlivá slohová období. Pro celkový přehled studentů a mezipředmětovou vazbu v kulturní oblasti přidala M. Horáková do kapitoly o evropské hudbě ještě nejvýznamnější osobnosti literárního a výtvarného umění. Obě tyto kapitoly jsou ještě vnitřně členěny podle jednotlivých slohových období. Zároveň také obsahují medailóny nejvýznamnějších skladatelů.

Skripta uzavírá periodizace dějin hudby, která je přehledně historicky strukturována na starověk, středověk a novověk a v tomto rámci ještě na slohová období s časovým zařazením a hudební charakteristikou doby.

Celkově je tento studijní materiál vhodně graficky strukturován. Lze jej označit za přehledovou práci zamýšlenou jako pomůcku při výuce. Z této charakteristiky vyplývá, že se na mnoha místech jedná pouze o rámcové nastínění jednotlivých problematik, čímž dochází k nutné redukci některých dat. Za příhodné považuji zařazení periodizace dějin hudby, jelikož může být vhodnou studijní osnovou. Celá skripta by mohla být doplněna obrazovou a notovou přílohou, která bohužel chybí. Text je srozumitelný a čtivý a jistě se stane vhodnou oporou profesní přípravy posluchačů učitelství 1. stupně ZŠ.

Mgr. Helena Hřebcová

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého

Katedra hudební výchovy

Doktorský studijní obor Hudební teorie a pedagogika

Email: h.hrebcova@email.cz