Recenze: Základy pedagogiky nadaných

Jitka Sejvalová

 

Jurášková, J. Základy pedagogiky nadaných. Pezinok: Formát, 2003. ISBN 80-89005-11-X.

 

Tento text si klade za cíl zhodnotit velmi aktuální a novou knihu na slovenském knižním trhu s názvem Základy pedagogiky nadaných slovenské autorky Mgr. Jany Juráškové, PhD. „Tato kniha je určená především pedagogům, kteří chtějí rozvíjet bystré a nadané děti a studenty ve své třídě, posluchačům pedagogických fakult, psychologům a všem, kteří chtějí proniknout do tajů odhalování, poznávání, výchovy a vzdělávání nadaných jedinců“, jak uvádí sama autorka na zadní obálce své knihy.

            Proč je ale vydání této knihy tak ojedinělé a proč se nezabývám recenzí nějaké jiné české knihy o nadaných dětech? Už sama tato otázka mírně indikuje očekávanou odpověď. Na našem trhu  žádná takováto publikace o vzdělávání nadaných dětí není, ba dokonce není ani publikace o nadaných dětech obecně, opomineme-li velmi útlou brožovanou knížečku F. J. Mönkse[1].

Na Slovensku v posledních letech vyšlo knih k problematice péče o nadané děti hned několik. Asi tou nejvýraznější publikací je rozsáhlá odborná monografie PhDr. Jolany Laznibatové, CSc., Nadané dieťa – jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie, která vyšla v bratislavském vydavatelství IRIS v roce 2001. Zatímco kniha Laznibatové se dívá na nadané děti v širším kontextu pohledu psychologa i pedagoga, Jurášková se snaží více proniknout a ozřejmit problematiku školské péče o nadané.

Na zahraničním trhu existuje publikací o vzdělávání nadaných dětí nepřeberné množství. Některé se snaží poskytovat praktické návody a soubory metod a vyučovacích strategií pro samotné učitele, jiné si za cíl kladou přinést odborný pohled na studium nadání a prezentovat současná výzkumná zjištění. Jurášková se snaží o teoreticko-praktický kompromis těchto přístupů. V úvodu knihy vymezuje předmět pedagogiky nadaných, teoretická pojetí a koncepce nadání a tvořivosti a pokračuje charakteristikami této skupiny dětí. Poté následuje část praktická, která se v úvodu zabývá identifikací nadaných dětí, jejich vzdělávacími potřebami a cíli ve výchovně-vzdělávacím procesu.

Každý učitel, který vezme tuto publikaci do rukou ale samozřejmě hlavně čeká na konkrétní metody a přístupy k nadaným ve vyučování. Této oblasti se věnuje kapitola devátá až dvanáctá, jejichž názvy trefně hovoří o svém obsahu: základní přístupy ve vzdělávání nadaných, modely vzdělávání nadaných, organizační formy vyučování nadaných a nadané dítě v běžné třídě.

Jak je již z názvu dvanácté kapitoly patrné, autorka se nesnaží popisovat jen metody a strategie, které lze využít pouze ve specializované škole pro nadané děti, kde ona sama mnoho let působí, a jejichž síť je na Slovensku vcelku široká. Klade si za cíl přinést i metody práce v běžné či integrované třídě, což samozřejmě český pedagog ocení více, neboť v naší republice (na rozdíl od blízkých slovenských sousedů) žádné státní školy pro mimořádně nadané děti neexistují. Jediným pokusem o takovou školu je soukromé Osmileté gymnázium Buďánka, které působí na Praze 5 a bojuje s velkým finančním deficitem. Zdá se proti tomu síť dvaceti slovenských „škol pre mimoriadne nadané deti a gymnázií“ jako nereálný pohádkový sen. Myslím si, že pokud bychom uváděli příklad takovýchto škol z prostředí Velké Británie či Nizozemí, nikomu by nepřipadalo divné, že tam mají tento typ školských zařízení. Již mnohem hůře se argumentuje, proč tyto školy úspěšně fungují v sousedním Slovensku a ne u nás. Argumenty pro nezakládání takovýchto škol v České republice však nechme českému ministerstvu školství a školským politikům a vraťme se k samotné knize Základy pedagogiky nadaných.

Kniha je psána věcně a srozumitelně a skutečně nabízí vcelku komplexní představení disciplíny pedagogika nadaných na solidní úrovni, jak se to jen dalo vměstnat do rozsahu útlé stopadesátistránkové publikace. Vytknout by se dalo snad jen to, že autorka je mnoholetý praktik práce s nadanými dětmi na edukačním terénu (pracuje již deset let ve Škole pre mimoriadne nadané deti a gymnáziu v Bratislavě a je spoluautorkou „Projektu alternatívnej starostlivosti o nadané deti“), přesto však kniha místy připomíná spíše telefonní seznam zahraničních autorů a výčet jejich názorů na danou problematiku. Mnohem více by jistě pedagog-praktik ocenil konkrétní zkušenosti z výuky a osvědčené metody práce s dětmi, které vycházejí z reálných životních zkušeností a každodenní školské praxe ve škole pro mimořádně nadané děti. Na druhé straně je však velmi pozitivní, že se autorka snaží i o specifikaci některých „problematických“ či výjimečných skupin nadaných dětí, jako jsou např. nadané dívky, nadané děti s poruchami ADHD nebo nově popsaná skupina „podvýkonných“ nadaných. Podvýkonné nadané děti (z angl. underachievers) jsou takové děti, které nedosahují maxima svého potenciálu. Tyto děti nemusí ve škole nutně neprospívat či dokonce propadat v některých předmětech. Do této skupiny patří např. i děti s vyznamenáním na vysvědčení, které však ve škole pracují jen na průměrné úrovni svých možností a schopností a nesnaží se příliš vyniknout v oblasti, ve které jsou velmi dobré. I takto se dá charakterizovat podvýkonnost. Tento jev není mezi pedagogy příliš znám, a je tedy velmi vhodné, že se autorka zmiňuje i o této skupině nadaných žáků.

Na závěr mi dovolte konstatovat, že jsem osobně velmi ráda, že takováto publikace našla svoji existenci právě na Slovensku. Vzhledem k faktu, že mnoho českých učitelů stále není velmi kompetentních v cizích jazycích jako je např. angličtina a němčina, kde již existují stovky publikací o práci s nadanými žáky, je slovenská kniha Základy pedagogiky nadaných jistě velmi účelnou a vhodnou knihou pro české učitele i studenty učitelství.      

Jediným velkým problémem zůstává, že česká odborná knihkupectví jen málo nakupují knihy ze sousedního Slovenska, a tak není lehké tuto knihu u nás získat. I již dva roky stará publikace Dr. Laznibatové je u nás dostupná jen ve Slovenské knize, snad dokonce navíc jen v Praze. Doporučuji však, aby se tato publikace stala automatickou součástí knihoven všech pedagogických fakult. Bylo by škoda, kdyby pedagogika nadaných na Slovensku vzkvétala a u nás se o této nové disciplíně ani nevědělo.