Eva Kotíková

ŠEVČÍKOVÁ, V. Sociokulturní a hudebně výchovná specifika romské minority v kontextu doby. 1. vyd. Ostrava: OU, 2003. 233 s. ISBN 80-7042-282-3.

Publikace obsahově vychází z autorčiny disertační práce (2002) a shrnuje podstatné informace o romském etniku, které jsou určeny především učitelům hudební výchovy, kteří se ve vyučování setkávají s romskými dětmi.

Úvodní, informačně-systematizační kapitoly knihy nás seznamují se skutečnostmi a čísly, týkající se romské komunity a romství vůbec (zastoupení Romů v populaci České republiky, dalších evropských zemích apod.), zároveň však upozorňuje na možné nepřesnosti v těchto údajích, neboť získávání informací tohoto druhu je značně komplikované.

Dále přináší zajímavé informace z oblasti sociokulturní, pohled na romské etnikum z historické perspektivy, a postihuje charakteristické znaky romské komunity. Je zajímavé, že označení „cikán“ se poprvé objevuje již Dalimilově kronice, ale je sporné, zda šlo o skutečně Roma, či pouze nositele hanobící přezdívky. Hlubší průzkum historie tohoto etnika rovněž komplikuje skutečnost, že chybí původní písemné prameny a přenos informací zastávala výhradně ústní tradice. Romská historie je sledem nejrůznějších protiromských represí, což autorka spatřuje jako důsledek jejich neschopnosti adaptace na jiné prostředí. Uvádí hierarchii hodnotového systému Rómů, základní archetypy romské mentality a pokouší se specifikovat důvody neustálých nesouhlasů mezi majoritou a romskou menšinou. Zajímavé jsou rovněž některé výsledky výzkumů - např. vzájemné postoje a hodnocení vlastností Romů a „gádžů“ (Neromů). Dále formuluje obecné principy multikulturní výchovy v Evropě, podmínky pro její realizaci u nás a seznamuje se současnou praxí v České republice .

Ve druhé kapitole autorka podrobněji pojednává o romské hudbební kultuře a uvádí její rozdělení dle nejvýznamějších evropských regionů. Skutečná podoba romské hudby je nám dnes neznámá a rovněž problematika jejího vymezení je značně diferencovaná (klasifikace dle příslušnosti k subetnické skupině, stylu hry, místa trvalého usazení, apod.) Přináší několik zajímavých podnětů, které by jistě mohly být předmětem dalšího muzikologického bádání, např. otázka zhoubného vlivu romské hudby na slovenský folklór (respektive interpretace slovenské lidové hudby romskými hudebníky) a častá syntéza romské hudby s klezmerem, která spočívá jak ve spolupráci hudebníků jednotlivých etnik, tak v míšení repertoráru a hudebních znaků, což způsobila především rozsáhlá ghettizace obou societ. Dalším zajímavým poznatkem je zjištění, že zvětšená sekunda obsažená v cigánské durové stupnici není původním znakem romské hudby, ale že zde zakořenila v období 18. a 19. století jako hudební manýra, kterou vyžadovalo „gádžovské“ publikum. Autorka dále charakterizuje nejtypičtější žánr romské hudby - „romane gil‘a“ (romská píseň) a problémy spojené s jeho notovou transkripcí – jedná se o obtíže se zaznamenáváním metrorytmické složky a harmonické i melodické linie, což ještě ztěžuje vždy osobitá a neopakovatelná interpretace těchto písní.

Autorka se postupně dopracovává až k charakteristice současné hudební kultury, věnuje se jednak pokračovatelům tradičního romského folklóru a představitelům současné artificiální rómské hudby (gipsy soul, gipsy jazz), ale také rozvoji nové autorské tvorby, díky níž vznikly žánry jako rompop, gipsy rap a gipsy hip-hop. Hudba hraje v životě Romů důležitou roli. Od nepaměti představuje jejich nejrozšířenější tradiční způsob obživy a zároveň prostředek k vyjádření emocí a k sebeidentifikaci s romstvím. Právě romská hudba bývá často Neromy hodnocena jako nejkvalitnější hodnota tohoto etnika. Autorka zároveň upozorňuje na častý omyl spojený s hudebností Romů: „Všeobecně akceptované dogma univerzální hudebnosti je však současně třeba označit za jeden z dosud přežívajících mýtů.“ (str. 100)

Třetí, hudebně-pedagogická kapitola nahlíží na výchovu Romů v ČR nejprve z hlediska historického. Romská menšina nebyla v dějinách české pedagogiky nikdy zohledňována, neboť uplatňování multikulturních výchovných principů nebylo považováno za stěžejní. Z autorčina výzkumu individuálního vztahu českých učitelů hudební výchovy k Romům vyplynuly výsledky ne zrovna uspokojivé, což autorka spatřuje v absenci multikulturní dimenze ve vysokoškolské přípravě učitelů. Specifikuje základní obtíže, které se nejčastěji objevují při práci s romskými dětmi a hlavní faktory, které jsou příčinou školní neúspěšnosti romských dětí.

Nečekané jsou výsledky rozsáhlého výzkumu zjišťování hudebních schopností, vztahů a postojů k hudbě a komparaci romských a neromských dětí. Z výzkumu vyplývá, že romské děti jsou v kontaktu s hudbou mnohem častěji, než děti neromské, neboť hudba hraje v romských rodinách důležitou roli. Výzkum hudebních schopností (kvalitativní testace sluchové percepčních a motorických schopností, rytmického cítění, melodické paměti, atd.) ale neprokázal, že by romské děti byly muzikálnější, než děti neromské. Autorka ale zároveň poznamenává, že získané výsledky jsou pouze orientační, neboť individuální testování je ovlivněno mnoha faktory, jež mohou mít dopad na konečný výsledek.

Autorka v knize formuluje obecné zásady práce s romskými dětmi ve škole, podává podrobný výčet rad pro práci s těmito dětmi v hodinách hudební výchovy a upozorňuje na důležitost neustálé stimulace zájmu romských dětí o hudbu a hudební činnosti. Předkládá výčet důležitých atributů romských dětí, které by měli učitelé hudební výchovy ve vyučování zohlednit (poněkud dřívejší mutace než u dětí neromských, častější výskyt organických poruch mluvního a zpěvního hlasu, nepřirozeně nízká hlasová poloha, kultivace hlasu klasickou technikou, v jejich případě zcela nevhodnou, apod...).

Kniha obsahuje bohatý výčet doporučené literatury s romskou tematikou (knihy, zpěvníky, časopisy, CD nosiče, odkazy na webové stránky), který jistě ocení nejen učitelé, ale rovněž další zájemci o romskou kulturu. Tato publikace je významným počinem v oblasti hudební historiografie, etnologie, hudební pedagogiky a rovněž jednou z mála českých příruček, které významnou měrou přispívají k lepšímu pochopení romského etnika.

Autorka

Mgr. Eva Kotíková

Katedra hudební výchovy PdF UP