Recenze

Learning to Teach Music in the Secondary School

 

Miroslav Hlavačka

 

 

Philpott, Ch. Learning to teach music in the Secondary School. 1. vyd. London: RoutledgeFalmer, 2003. 288 s. ISBN 0-415-15833-8.

 

S touto publikací jsem se poprvé setkal během svého studentského pobytu v Londýně a velmi mne zaujala svým zajímavým obsahem a strukturou. Jak samotný název napovídá         („Jak se naučit učit hudební výchovu na 2. stupni základních škol“), publikace je metodologickou příručkou pro učitele hudební výchovy na 2. stupni základních škol. I když je věnována především učitelům hudební výchovy v Anglii, může být velkým zdrojem inspirace a nápadů pro české hudební pedagogy.

Kniha je rozdělena do čtrnácti kapitol podle větších tématických celků (např. význam hudby ve školním kurikulu, organizace a příprava hodin hudební výchovy, využívání hudební technologie apod.). Dále obsahuje velké množství různých tabulek a obrázků, které jsou vhodným doplněním psaného textu a pomáhají čtenáři lépe pochopit slovní sdělení. V úvodu najdeme seznam všech ilustrací s čísly stránek, s jehož pomocí může čtenář vyhledat jakýkoliv obrázek či tabulku, které v danou chvíli potřebuje. V závěru se nachází šest příloh, které obsahují praktické informace a rady pro učitele hudební výchovy (např. různé učební plány a přípravy). V úvodu každé kapitoly jsou stanovené cíle (objectives), kde je uvedeno, jaké vědomosti by si čtenáři měli po přečtení té které kapitoly osvojit a na jaké otázky by měli být schopni odpovědět. Dále jsou kapitoly obohaceny o různé dílčí úkoly pro práci ve dvojicích nebo větších skupinách. Z tohoto důvodu by mohla být publikace využívána přímo v hodinách didaktiky hudební výchovy na pedagogických fakultách.

V úvodu seznamuje autor čtenáře s obsahem publikace a dále objasňuje význam hudby a hudební výchovy ve školním kurikulu. Toto téma je podrobněji zpracováno v následující první kapitole, kde autor popisuje nejen současný systém hudebního vzdělávání na 2. stupni základních škol, ale věnuje se také charakteristice různých filozoficko-pedagogických směrů a proudů, které měly vliv na hudební pedagogiku v Anglii. V druhé kapitole autor vysvětluje termíny učení (learning), učení se hudbě (musical learning) a hudební znalosti a dovednosti (musical knowledge). Dále popisuje hudební vývoj žáků během základní školní docházky. Třetí kapitola je zaměřená na osnovy hudební výchovy (National Curriculum for Music) a jejich vývoj od roku 1991. Zde může být český čtenář překvapen skutečností, že současné osnovy hudební výchovy v Anglii neoddělují vokální a instrumentální složky  tak jak je tomu u nás a souhrnně je označují jako performing (hudební vystupování). Další hudební činností, která v našich osnovách není zastoupena, je composing (skladba, kompozice). Ke skladbě jsou na 2. stupni základních škol nejčastěji využívány počítače a elektronické hudební nástroje, které si v současné době získaly u studentů velkou popularitu. Hudební technologii je dále věnována devátá kapitola, kde je toto téma podrobněji zpracováno.

Čtvrtá a pátá kapitola se zabývá přípravou a organizací hodin hudební výchovy. Autor podrobně popisuje, jak by se měl učitel hudební výchovy na hodinu připravit tak, aby byla pro studenty zajímavá a zároveň dodržovala osnovy formulované v Národním kurikulu. Dále charakterizuje metody a strategie výuky různých hudebních aktivit, které rozděluje podle počtu žáků na individuální, skupinové a takové, při kterých pracuje celá třída dohromady. Šestá kapitola podrobně zpracovává metodologii výuky všech hudebních činností v hodinách hudební výchovy.

Za velmi zajímavé považuji téma sedmé kapitoly, která se zabývá srovnáním hudby s lidskou řečí. Autor zde uvádí, že hudba má podobné vlastnosti jako lidská řeč a její studium může vést ke zkvalitnění a rozvoji mluveného a psaného projevu žáků. Pravdivost svého tvrzení dokládá autor citací děl významných hudebních psychologů (např. Sloboda, Bernstein, Langer aj.).

Tématem osmé kapitoly jsou individuální potřeby žáků hudební výchovy. Autor navrhuje individuální přístup ke všem studentům a vysvětluje, jak postupovat při práci s žáky různých hudebních schopností a dovedností.

Poslední kapitoly této publikace jsou zaměřené na hodnocení žáků, oficiální britské zkoušky z předmětu hudební výchova a dále na výuku mimoškolních hudebních činností (např. orchestrální hra a sborový zpěv ).

 

Learning to Teach Music in the Secondary School je podle mého názoru velmi užitečnou příručkou pro učitele hudební výchovy na 2. stupni základních škol a mohla by být využívána i v našich podmínkách. Obsahuje velké množství cenných informací a údajů z oblasti hudební výchovy, pedagogiky a psychologie, které jsou prezentovány velmi poutavým a zajímavým způsobem.

 

 

Autor

 

Mgr. Miroslav Hlavačka

Katedra hudební výchovy PdF UP