Recenze
Libuše Podlahová: První kroky učitele
Jiří Pospíšil
PODLAHOVÁ, L. První kroky učitele. 1.vyd. Praha: Triton, 2004. 223s. ISBN 80-7254-474-8.
Začínající učitelé se často potýkají s celou řadou problémů. Pedagogické fakulty je teoreticky připravují na jejich práci jak po stránce odborné, tak po stránce pedagogické. Poněkud méně důkladná bývá praktická příprava budoucích učitelů na dění ve škole. Praxe absolvovaná v průběhu studia často nestačí ani k základnímu seznámení s chodem a praxí školy. Uvedený nedostatek praktických zkušeností se pokouší kompenzovat příručka olomoucké docentky Libuše Podlahové První kroky učitele.
Autorka se v 15 kapitolách zabývá různými aspekty učitelského povolání a to právě z pohledu začínajícího učitele. Pokouší se analyzovat základní problémy, s nimiž se může absolvent setkat na svém prvním učitelském místě.
Po definici začínajícího učitele v první kapitole se ve druhé kapitole autorka věnuje překvapením, která čekají na nastupujícího učitele. Třetí kapitola je věnována instituci uvádějícího učitele a pomoci zkušenějších kolegů. V dalších kapitolách jsou postupně rozváděny jednotlivé problémy začínajícího učitele: příprava na vyučování, vedení žáků a řízení hodiny, autorita učitele a kázeň žáků, sebereflexe v práci učitele, inspekce, role třídního učitele, výchovní poradci a metodici, dokumentace školy, bezpečnost a ochrana zdraví ve škole, pracovní řád a další vzdělávání učitele. V závěrečné kapitole je pozornost zaměřena na potenciální vývoj školy a učitelského povolání.
Autorka se svědomitě snaží postihnout celou širokou oblast otázek, které vyvstávají v souvislosti s počátky učitelského povolání. Nesnaží se nijak zakrývat nesnáze, které s nástupem do školy v roli učitele souvisejí.
Kniha je vedena motivem postihnout sledovanou problematiku komplexně a nevynechat žádné důležité téma. Tento motiv v sobě však skrývá nebezpečí, že některá důležitá otázka bude zpracována nedostatečně. Nechci v tomto smyslu autorku podezřívat z povrchnosti, konečně, uvedená publikace má být pouze praktickou příručkou. Přesto některé kapitoly působí až příliš letmým dojmem. V některých klíčových pojmech (např. výchovný cíl na str. 69, výchovný styl na str. 91nn a některých dalších) se nemohu ubránit dojmu, že definice je nedostatečná. Zvláště pokud se zabýváme otázkou definice výchovných cílů (které autorka pokládá za termín starších publikací a učitelů), je zjevné, že nedostatečně hodnotí význam termínu výchovný cíl pro současnou pedagogiku. Domnívám se, zvláště z hlediska filosofie výchovy, že se jedná o pojem klíčový a zcela neoprávněně opomíjený v pedagogické praxi a nelze jej bezezbytku nahradit pojmem výchovné vyučování.
Jelikož se však jedná o praktickou příručku, mající za cíl oslovit širokou škálu do praxe vstupujících učitelů, lze uvedené terminologické nedostatky přehlédnout, ačkoli na erudovaného čtenáře (jímž budoucí učitel a absolvent studia na pedagogické fakultě jistě je) působí poněkud zjednodušujícím dojmem.
I když předkládaná kniha není dokonalá, je jednou z nejlépe a nejpřehledněji napsaných příruček na českém trhu, zabývající se navíc značně opomíjenou problematikou. Jako taková by neměla chybět v knihovně žádného začínajícího učitele.