Zobrazit reflexe

Zimní království fantazie

Zdeněk Rakušan

„Leporelo“ je experimentální kroužek pro žáky třetích, čtvrtých a pátých tříd ZŠ. Je zaměřeno na hry a jiné zábavné činnosti s výchovným potenciálem v oblasti estetické a osobnostně-sociální. Rámcovým cílem "Leporela" je přispět k tomu, aby děti měly ve svém volném čase dostatek kvalitní zájmové činnosti, a účinně se podílet na formování jejich pozitivní hodnotové orientace. Kroužek se koná od října 2001 pravidelně každý týden na jedné z poboček Okresní knihovny v Olomouci. Vedou jej dva posluchači učitelství pro 1. stupeň ZŠ z olomoucké pedagogické fakulty - moje spolužačka a já. V pořadí již devátým setkáním tohoto kroužku, setkáním krátce před Vánoci, byla dílna, kterou jsme nazvali "Zimní království fantazie". Stejně jako většina předchozích bylo i toto setkání zaměřeno hlavně na podporu estetického vnímání a prožívání dětí a na rozvoj jejich tvořivosti. Tímto bychom vám chtěli nabídnout scénář této dílny jako balíček námětů pro vaše kroužky či výuku estetickovýchovných předmětů na 1. stupni ZŠ.

Téma: Zimní království fantazie.

Výchovné cíle:

  • hluboký estetický prožitek atmosféry zimního období,
  • uvolnění a rozvoj vnímání, fantazie a prožívání,
  • uvolnění a rozvoj tvořivosti,
  • další zpevňování skupiny, rozvoj komunikativních dovedností.

    Program dílny:

    I. Uvolnění, dobré naladění k práci, soustředění

  • POZDRAVY (modifikovaně podle Mlejnek, 1997, s. 95)
    Děti dostanou kartičky se určitými situacemi - viz níže. Potom se každý volně prochází, a koho potká, toho pozdraví podle situace na kartičce. Po skončení hry následuje reflexe: děti sedí v kruhu a rozpomínají se, jak kdo zdravil, a snaží se podle toho uhodnout, jaká situace byla napsána na jeho kartičce. Chtějí-li si děti povídat, možno rozvinout v širší diskusi. Náměty na situace: "Kamarád se ti právě vrátil z Ameriky." "Zdravíš se se svým otcem." "Potkal jsi souseda." "Zdravíš svou sestru." "Potkal jsi ve městě svého učitele." "Potkal jsi vedoucího z tábora, na který pravidelně jezdíš." A podobně.

  • HRA NA ZVONY (modifikovaně podle Mlejnek, 1997, s. 47)
    Každý si zkusí napodobit svým hlasem zvon. Potom vedoucí ukazuje dětem velikost a zvonu, a dětí "zvoní" podle toho. Nakonec si všichni společně zahrají na "olomouckou neděli" - každý si vybere zvon té velikosti, barvy hlasu apod., který je mu nejbližší, a všechny zvony zvoní dohromady.

    II. První poslech

    Vedoucí pustí dětem část některé z vět Symfonie č. 1, "Zimní sny", od P. I. Čajkovského (možno použít - po zralé úvaze - i jinou skladbu). Aniž dětí tuší téma dílny, mají za úkol psát během poslechu na papír:

    a) barvu, která se jim při poslechu vybavuje,
    b) teplotu,
    c) prostředí,
    d) počasí.
    Následuje reflexe, která by měla vyústit v to, že děti "uhodnou" námět dílny. (Pozor: Může se stát, že se některým dětem, a nebo třeba i většině dětí, při poslechu skladby vybaví něco docela jiného než zasněžený les. Vedoucí by měl být připraven na takovou situaci a schopen s ní eventuálně pracovat.). Po uhodnutí či sdělení námětu dílny možno pohovořit o symbolech zimy, o tom, jak kdo má zimu rád, co se mu v souvislosti se zimou vybavuje ...

    III. Dramatizace

  • NA KOUZELNÍKA (modifikovaně podle Mlejnek, 1997, s. 48)
    Vedoucí vytahuje z kufru (čepice, klobouku apod.) různé myšlené předměty související se zimou: šály a čepice, lyže, mrkev - nos budoucího sněhuláka - apod. a pak si nimi všichni společně hrají: oblékají se do metelice, lyžují, stavějí sněhuláky atd. atd. Tato část dílny se nám ukázala jako mimořádně vděčná.

    IV. Druhý poslech

    Děti se obují a obléknou a jdou do vedlejší místnosti. Vedoucí zatím pustí další ukázku z Čajkovského "Zimních snů". Když jsou děti oblečeny, zavřou oči a pusy a vedoucí je postupně pouští do místnosti, kde zní hudba. Děti se se zavřenýma očima procházejí zasněženou krajinou ... Potom vedoucí hudbu přeruší, děti sundají kabáty, zasednou k papírům a pastelkám a kreslí místa, kterými procházely. Během kreslení může hudba znít dál. Důležité je nemluvit! - a to ani během svlékání kabátů a přípravy věcí na kreslení. Tato část dílny, a tím vlastně celá dílna, by měla být zakončena její důkladnou reflexí nad nakreslenými obrázky.

    Podle časových možností se případně dají zařadit ještě i další aktivity. Vděčná může být např. práce s dětskou poezií se zimní tématikou - děti se rozdělí do dvojic a vyhledávají v básničkách symboly zimy, které pak kreslí na kartičky a hrají s nimi pexeso apod. Na uvedenou "Hru na zvony" lze navázat "Hrou na zvoníka", kdy se děti rozmístí po místnosti, zavřou oči, učitel jednomu z nich podá triangl, dotyčný lehoučce cinkne a děti mají za úkol uhodnout, od koho z nich zvuk vyšel; tato hra pomůže navodit soustředění k následujícímu poslechu. A podobně.

    Literatura

    MLEJNEK, J. Dětská tvořivá hra. Praha, 1997